Daňově uznatelný náklad

Daňově uznatelný náklad je definovaný zákonem o daních z příjmů jako výdaj, který je vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. 

Jednoduše řečeno jde o výdaje související s chodem firmy a její schopností vydělávat peníze. Podnikatel musí prokázat, kdy, komu a kolik zaplatil – důkazním prostředkem je nejčastěji faktura či smlouva. Náklady také musí souviset s příslušným účetním obdobím a je nutné správně vést daňovou evidenci. 

Zákon však některé výdaje neuznává jako daňově uznatelné. Pro lepší pochopení je dobré položit si otázku, zda příslušný výdaj slouží k dosažení či udržení příjmů?

Doporučujeme se vždy obrátit na daňového poradce či účetní, kteří posoudí uznatelnost nákladů na základě aktuální legislativy. 

Mezi daňově neuznatelné náklady patří například nesmluvní pokuty a penále, dary nebo náklady na reprezentaci. Určité výdaje jsou zdanitelné pouze do výše souvisejícího příjmu – v případě manka či škody. 

Výdaje na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců, finanční leasing nebo odpisy dlouhodobého majetku jsou náklady daňově uznatelné podle konkrétních podmínek v zákoně o daních z příjmu. Další skupinu tvoří výdaje, které jsou daňově uznatelné, pokud již byly zaplaceny – například zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance.