„Levně nakupovat, draze prodávat a pozdě platit faktury.“ Podívejme se na okřídlené rčení z básníku trošku z blízka. Proti prvním dvěma tvrzením lze něco namítat jen těžko, s tím třetím tvrzením to však bude fungovat jen chvíli. Pracovní kapitál potřebný pro chod společnosti se obecně skládá ze tří částí. Přesněji řečeno, peníze potřebné pro provoz společnosti jsou součtem pohledávek a zásob ponížených o závazky společnosti. Z toho vyplývají 3 někdy jednodušeji a někdy složitěji realizovatelné úkoly.

Mít co nejméně pohledávek

Ideálně jich mít co nejméně, tedy vyžadovat co nejkratší splatnosti faktur. Když už se splatností není možné hýbat, tak je nejlepším řešením fakturu co nejdříve vyměnit za peníze. To dnes stojí asi 1 % z faktury a lze to zařídit za pár minut. Další možností je proti fakturám čerpat bankovní úvěr, ale zde je třeba počítat s delší dobou vyřízení žádosti v rozmezí 2-3 měsíců, což je často více než samotná splatnost. Obecně se vyplácí opustit pohledávky se třicetidenní a vyšší splatností, protože cena financování je zde nižší než to, co by firma vydělala, pokud by peníze uzamčené ve faktuře investovala do rozvoje.

Jinou kategorií pohledávek jsou ty, které jsou dlouho po splatnosti a těžko se od odběratelů vymáhají. Tomu můžeme předcházet zálohovými platbami nebo prověřováním odběratelů ať už z výkazů na obchodním rejstříku anebo třeba na nezávislé databázi Ověření od Rogera. Při prověřování odběratelů je důležité se zaměřit na zveřejňování výkazů, obrat a zisk.

Řízení pracovního kapitálu

Mít na skladě jen to, co se točí

Nejlepší variantou je nemít sklad vůbec, ale to vždy není možné, zvláště pak u zboží s vysokou marží nebo přidanou hodnotou. U většiny firem 80 % prodejů tvoří 20 % zboží, které se „točí“ a je potřeba ho mít skladem. Co se neprodá déle než rok, by nemělo být skladováno vůbec. Při propočtu hodnoty zásob, které leží rok na skladě zjistíme, že firma přichází o 18 % za rok. To je množství peněz, které se mohlo investovat například do rozvoje. Proti skladovým zásobám lze čerpat bankovní financování, které ale v současnosti není příliš rozšířené. Možným řešením jsou záruky Českomoravské záruční a rozvojové banky, které částečně pokrývají možná rizika a banky tak dokáží nabídnout levné financování zásob.

Délka splatnosti závazků

Zde se dostáváme k tématu pozdního placení faktur. Abyste nepotřebovali žádný pracovní kapitál nebo aby byl co nejnižší, tak by se délka splatnosti závazků měla rovnat tomu, jak dlouho vám zboží v průměru leží na skladě, než se prodá, plus doba, za kterou vám zaplatí odběratel. Pokud se vám tohoto podaří docílit, nemusíte se obávat nových zakázek, jelikož se vaše firma financuje sama. Problém se závazky nastává, když jsou kratší než doba, za kterou zboží prodáme a dostaneme za něj peníze. Čím rychleji firma roste, tak tento problém narůstá. Větší frustraci dodavatelů vzbuzuje faktura po splatnosti, než faktura s dlouhou splatností. V poslední době můžeme sledovat, že i menší firmy se drží hesla „cash is king“ a snaží se optimalizovat jak pohledávky, tak míru věcí na skladě, aby si udržely dobré vztahy se svými dodavateli a případně jim uměly nabídnout dřívější platbu výměnou za lepší cenové podmínky.